Karlík

 

 

http://www.obeckarlik.cz/ 

 

Průvod Karla IV.
sobota 3. 6. - neděle 4. 6. 2017


   Konšelé a lid obce Karlík vypraví poselstvo , které se císaři Karlu IV. pokloní a hold mu složí v sobotu po 18 hodině v Dobřichovicích a pak na jeho pouti na hrad Karlštejn ho doprovodí a praporec Karlíka v průvodu ponesou.

 

historie Karlíka

 

   Podle pověsti s v těchto místech před staletími usadil rod Dobřichův, podle něhož byla osada zprvu zvána „Dobřichovo“. Sídlem Dobřichovým byl hrádek na ostrohu nad dnešním Karlíkem a tvrz u Berounky střežící brod přes řeku.  Za časů Boleslava II. přijal i rod Dobřichův křesťanství a z piety ke starému sídlu byla v Karlíku vystavěna románská rotunda zasvěcená sv.Martin, která nyní tvoří presbyterium současného kostela. Původ této rotundy kladou  znalci na počátek 12.století. Kolem kaple pak vznikl i křesťanský hřbitov.

   Když Boleslav II. založil na sklonku svého života benediktinský klášter  sv. Jana Křtitele na soutoku Vltavy a Sázavy (dnešní ostrov sv. Kiliána v Davli) daroval tomuto klášteru osadu Karlík  s kaplí a desátky lidí tam usedlých. Benediktýni věnovali místu velkou péči. U Berounky založili na místě staré tvrze velký dvorec s tvrzí, která střežila důležitý brod přes Berounku a z nějž vznikla osada a pozdější obec a městys Dobřichovice. Mniši mýtili lesy, vysoušeli místní močály a měnili je v role. Růstem Dobřichovic upadal význam Karlíka a těžiště osídlení bylo postupně přeneseno na území dnešních Dobřichovic.

   Roku 1235 byl v Čechách založen dcerou Přemysla Otakara I. , sv. Anežkou nový  špitál nedaleko  Juditina kamenného (dnes Karlova ) mostu  a pro jeho vedení Anežka povolala do Čech  zvláštní špitální bratrstvo nosící na rouchu červený kříž.  V roce 1238 byli Křižovníci uznáni  řádem  řídícím se řeholí sv. Augustina a v roce 1256 přijali na památku prvního svého velmistra Albrechta ze Šternberka , podle jeho rodinného erbu, ke kříži i hvězdu a začali se nazývat řádem křižovníků s červenou hvězdou.  Tomuto řádu pak  v roce 1253 věnovala matka sv. Anežky ,  královna Konstancie,na dceřinu přímluvu statky v Dobřichovicích včetně Karlíka. Listiny  v archivech dokládají, že  Dobřichovice sice se dostaly  Křižovníkům, ale  dvůr patřil i nadále klášteru ostrovskému (v Davli). Křižovníci platili klášteru z něho každoročně, na den sv. Martina,  desátky ve výši dvou hřiven stříbra pražské váhy.  V roce 1282 se pak klášter  za dvacet hřiven stříbra  veškerého práva na dvorec vzdal a Dobřichovice i Karlík se staly výlučným vlastnictvím Křižovníků.


   Jakmile Křižovníci se uvázali v držení Dobřichovic, věnovali velkou pozornost i chrámu sv.Martina v Karlíku, který rozšířili  a nově přistavěnou část  zasvětili sv.Prokopu. Zároveň zvelebovali i lesní a polní hospodářství. K jejich panství patřil tehdy  i kus lesa  u hradu Tetína, zvaný Roblín.  Ten pro velkou vzdálenost nemohli dobře obstarávati , a tak jej  směnili dobrovolným freymarkem s majitelem hradu Tetína a notářem království českého Štěpánem za les blíže kostela  karlického, který se jmenoval Morsina a měl 6 lánů. S tímto lesem připadl řádu i potok (dnes zvaný Karlický) a jeho břehy. Směnu stvrdil král Jan Lucemburský listinou z r. 1338. „ Potvrzujeme směnu jednoho háje, řečeného Roblín a háje řečeného Morsina kolem kostela ležícího, který notář Štěpán jako léno drží s Oldřichem, velikým mistrem a jeho konventem“. V této listině již byl uveden karlický kostel jako kostel sv. Martina a sv. Prokopa.

   Velký význam pro Karlík mělo období vlády  Karla IV.  V té době byl Karlický hrad (podle známých rozměrů  zachovaných stop valů  a zbytků spíše hrádek )  významnou součástí systému  bránícího Karlštejn.  Plnil nejen funkci hlásky, ale též ochrany cesty z Prahy přes Vonoklasy na Mořinu a Karlštejn a podle pověsti byl i občasným  útočištěm  manželek  Karla IV. při jejich  návštěvách  v tomto kraji.  Z této doby se datuje i zakládání vinic v oblasti Karlíka, z nichž se dodnes dochovaly jen názvy „Viničná alej“  „ Pod vinicí „ a „Krásná stráň“.

 

 

Vytvořeno systémem web-rychle.cz